Z afrického bájesloví - Riki-tiki-tawi

15. září 2011 v 0:00 | Lai |  Legendy
Africké pohádky, legendy a bajky v sobě skrývají velkou moudrost a poučení. I pro ty z nás, kteří již dětským střevíčkům odrostli, tak budou zajímavou, poučnou a inspirující četbou. Vypravěčům se v nich daří skloubit směsici laskavého humoru, zábavné nadsázky a hluboké moudrosti.

Anotace: V evropských bajkách představuje liška vzor mazanosti, důvtipnosti a protřelosti. Oproti tomu v afrických povídkách roli bystré a podšité šelmy ztvárňuje promyka ichneumon (latinsky Herpestes ichneumon) neboli v místním dialektu Riki-tiki-tawi.
Promyk existuje v celé Africe na několik druhů. Obecně vzato se jedná se o drobného masožravce velikosti kočky (až 60cm) s dlouhým ocasem.
Kabundži (čili konžská promyka) je proslulá svou chytráckou rafinovaností a chrabrou odvahou. Je to "liška a lev v jedné osobě," jak ji popsal polský lékař a publicista Bogdan Szczygiel. A právě o ní pojednává tato bajka...

Herpestes edwardsi - promyka mungo



Autor není znám, jedná se o proslulou lidovou povídku. Převyprávěno dle původního námětu.

1. část

Mohlo tomu býti dávno, ale stejně tak se to mohlo stát i dnes. Jednoho slunného rána zkřížil promyce cestu mohutný buvol.
Smál se maličké šelmičce, na níž shlížel ve své robustnosti a velikosti, a měřil si ji povýšeným pohledem obra. Promyka se ovšem nenechala odradit jeho povýšenou přezíravostí. Navrhla ohromnému býku sázku - ať poměří své síly. Buvolův hřmotný smích ještě zesílil. "Ty, tak maličká a nictoná, chceš zápasit se mnou, s nejsilnějším ze všech zvířat?"
"Blázen mluví, moudrý naslouchá**," odvětila promyka. "Vyslechni mne až do konce mé řeči, buvole!"
Býk uťal svůj smích a pohrdlivě na šelmičku pohlédl.
"Každý z nás vezme provaz za jeden konec," vysvětloval riki-tiki-tawi, "a ty vyhraješ, když mnou pohneš z místa."
Buvol se opět rozburácel smíchy. "Copak ses, riki-tiki-tawi, úplně pomátl? Co ti dočista zatemnilo rozum? Otrávil ses, když jsi snídal zmiji?" A býk se samým pobavením rozškytal. Na rtech mu pohrával úšklebek, když se otočil ke svému diváctvu. Spor obra a trpaslíka totiž přilákal mnoho rozmanitých zvířat z celičké savanny.
Promyku to nechalo chladnou. "Když mne v klání přemůžeš, dostaneš dvacet měděných tyčí*."
Buvol by byl odmítl, domnívajíce se, že taková směsná hra by bylo ztrátou času. Riki-tiki-tawiho návrh jej však nyní zaujal. A pak - jak soudil - by takové jmení bylo nabyto bez vynaložení sebemenšího úsilí. Musí přece ukázat tomu opovážlivému tvoru, kdo je nad všechny nejstatnější a nejsilnější!
"Dobrá, přijím tvou sázku," řekl.

Popis obrázku chybí

Riki-tiki-tawi si mezi tím připravoval provaz. Když býk svolil, přivízal mu jeden kus špagátu k tlustému rohu a druhý konec si připevnil okolo útlého krčku. "Nyní, býčku, počkej, až zaujmu postavení. Hlídej mé znamení."
A jal si hledat místo na vysokém pahorku, který se tyčil nad savannou. Vyběhl na travnatý vrcholek, bystře přelétl pohledem po svém okolí a pustil se druhou stranou dolů do údolí, takže obecenstvu zmizel z očí.
Okolo řeky, jejíž líný tok se jako třpytivá stužka vinul mezi křovisky, spatřil hrocha.
"Hrochu, mám pro tebe sázku," navrhl. "Poměřme své síly!"
Hroch pobaveně zavrtěl mohutnou hlavou. "Ty, takové maličké stvoření, se chceš silou vyrovnat obru, jako jsem já?"
"Jsem-li opravdu tak slabý, jak říkáš, a jsi-li ty opravdu tak silný, pak by bylo holým bláznovstvím odmítnout! Pokud vyhraješ, dám ti dvacet měděných tyčí, ale pokud prohraješ, budeš musit stejnou daň zaplatit ty mně."
Hroch přikývl, neboť jej lékala vidina výhodného zisku. Promyka mu tedy svůj konec provazu přivázala okolo jednoho z velkých zubů. Riki vyběhl na kopec a vzkřikl na buvola: "Můžeme začít, příteli!" a totéž zakřičel i na hrocha.
Aniž by spatřili svého soupeře, oba soci zabrali. Svaly jim jen hrály, nohy se jim bořily do měkké půdy, ale s provazem ne a ne hnout. Ač se snažili, seč mohli, špagát zůstal pořád stejně napjatý. A tak, v domnění, že jsou chytrou šelmičkou přemoženi, s velkou ostudou každý zaplatili dvacet měděných tyčí.

2. část

Kabundži oslavoval vítězství. Zpráva o jeho síle a zdatnosti se rázem roznesla po celé savanně - a riki o sobě prohlásil, že je králem všech zvířat.
Ovšem nebylo tomu tak. Král zvířat nebyl nikdy korunován, nicméně některá zvířata uznávala za svého vládce mohutného lva a některá, ač byla v početní menšině, mrštného pantera. A oba tyto velikány se kabundži rozhodl sesadit z pomyslného trůnu.
Učinil tak s rozmyslem a důvtipem jemu vlastním. Poslal zprávu všem obyvatelům pralesa i savanny, ve které se prohlašoval za krále veškeré zvířeny. "Já, který jsem přemohl buvola i hrocha, jsem přece silnější nade všechny!" říkal.
To vyvolalo značný rozruch. Nakonec zvířata svolala sněm, na kterém se sešli nejrůznější zástupci všech rozmanitých druhů, malých i velkých; silných i slabých; ptáků, savců i ještěrů. A tento sněm se po bouřlivé poradě usnesl v závěr. Veškeré uchazeče o královský trůn svolali na prostornou mýtinu. "Vítězem bude ten, kdo ze všech nejdále dohodí kamenem!"
Picture of promyka Herpestes vitticollis Stripe necked Mongoose Nacken streifen Mungo

Slon zavětřil příležitost.
"Ani lev, ani panter, nýbrž JÁ mám nejsilnější vrh a můj kámen doletí nejdál!" prohlásil a s nadutým výrazem mrštil kamenem až na druhou stranu plácku.
Po něm následovali lev a panter, ale nedohodlili dál než slon. Jako poslední přišel na řadu riki. S řádným rozmachem vymrštil kámen z drobné pracičky a ten dolétl až za obzor... O vítězi tedy nebylo pochyb. Riki-tiki-tawi byl prohlášen za krále savanny.
Ovšem nebyl to rikiho skvělý hod, nýbrž přílišná zaslepenost vlastní nabubřelostí, co zpečetilo slona, lva i pantera v roli poražených. Kdyby dbali více o soupeře než o své zaujetí, všimli by si, že kámen, který hodila promyka, ve skutečnosti nebyl kamenem. Šlo totiž o malého netopýra, s kterým kabundži uzavřel pakt. Netopýr pak přeletěl místo označující slonův vrh a zmizel na černé obloze.

A co z toho vyplývá? Nikdo by neměl přeceňovat vlatsní potenciál a přisuzovat menším a slabším podřadnou roli. Bytrost a chytrost totiž může zvítězit nad silou a mohutností.

Poznámky:
- * měděné tyče platí v Africe za velice cenné, a to zejména jako stavební materiál
- ** zde je použito jedno z afrických lidových rčení
- pravopis slova savanna (se dvěma N) je zastaralý a záměrně jsem použila archaickou verzi
- v textu se vyskytují všechny tři názvy promyky (český, místní a název kabundži, který specifikuje konkrétní druh - promyku konžskou)

Fotografie: ŠevčíkPhoto, www.Wikipedia.org
 


Komentáře

1 Avanti Avanti | Web | 15. září 2011 v 10:20 | Reagovat

Pekná povídka =) zaujalo ma hlavne "liška a lev v jedné osobě," potom som neodtrhla oči od obrazovky xD

2 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 15. září 2011 v 17:48 | Reagovat

• Hele, a není Riki-tiki-tawi i knížka?
• Trochu mi ta bajka ze začátku připomínala býka a komára od Ezopa, co tobě?
• "Poslal zprávu všem obyvatelům peralesa i savanny, ve které se prohlašoval za krále veškeré zvířeny." - máš tam překlep u pralesa.
• "...,kdo ze všech nejdéle dohodí kamenem!" - nemělo to být nejdále?
• Už jsem tě chtěla opravovat se savannou, ale naštěstí jsi se obhájila v "dovětku". :-D
• Odkud jsi čerpala bajku? Kde jsi jí poprvé zaslechla?
• Omlouvám se, že teď nic nepíši, ale mám dost věcí do školy a víkendy mám většinou také zabrané a než já začnu považovat článek za hotový, to chvíli trvá...

3 Lai Lai | E-mail | Web | 15. září 2011 v 18:54 | Reagovat

• O ní jsem neslyšela, ale je to možné...
• Ano, bájesloví je u všech národů na všech kontinentech stejné, což je nesmírně zajímavé. Měla jsem jedinečnou možnost porovnat evropský folklór a folklór předkolumbovských severoamerických kultur (indiánů), protože můj otec už přes dvacet let zkoumá indiánskou kulturu. Všimla jsem si překvapivé shody v řadě námětů. Podstata příběhu bývá stejná, liší se pouze aktéři rolí, což je logické, v evropských bajkách (Ezopovy pochází z Řecka) by se stěží mohla vyskytovat promyka :D    
• Ach, ano, díky... Ten text byl hrozně namáhavý.
• Ovšemže má, děkuji za upozornění. A to jsem ten text několikrát kontrolovala. Víš, co tzv. "syndrom autorské slepoty"?
• Záměrně používám rozličné archaismy (knižní, zastaralé výrazy), protože dodávají textu zajímavý nádech a navíc jsou mnohdy krásné a zajímavé. Víš například, že slovo savec se ještě před půlstoletím psala se dvěma (S) - "ssavec"?  
• "Rubikon černých dívek" (Bogdan Szczygiel). Božská kniha, miluji ji - pojednává o Africe a předvádí černý kontinent z fascinujícího pohledu milého polského lékaře. Až ji dočtu, napíši sem o ní recenzi.
• Já vím. To nevadí.
• Mám takový dotaz... Znáš dugongy? Ráda bych se o nich něco dozvěděla, ale v literatuře jsem toho moc nenašla a Ty máš stejný zájem o zvířata jako já...

4 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 15. září 2011 v 21:02 | Reagovat

[3]:

• "Syndrom autorské slepoty" znám až moc dobře, ale většinou mne z něho vyléčíš ty.   :o)
• O ssavcích jsem jaktěživ neslyšela, to čteš tak staré knihy? 8-O Kde je bereš?
• Na tu recenzi se budu těšit, když ji tak chválíš. Když už jsme u knich: V naší městské knihovně jsem se ptala na knížku "Byla jsem otrokyní", ale bohužel ji neměli. Ty jsi si jí koupila, nebo pučila?
• Znám dugongy, ale jelikož o nich lidstvo moc neví, tak toho nevím moc. Tipla bych si, že víme to samé...

5 Lai Lai | E-mail | Web | 16. září 2011 v 14:23 | Reagovat

• Ano, čtu ráda staré knihy, povětšinou z první poloviny dvacátého století a starší. Je fakt, že se shání těžko - něco je součástí pozůstalosti po předcích, něco zachráněné z antikvariátů a něco vypůjčené od paní učitelky.
• Koupila, svého času to byl hit. Ovšem u nás v knihovně ji mají také (tj. Knihovna Slavoj).

6 Lai Lai | E-mail | Web | 17. září 2011 v 17:16 | Reagovat

[5]: Bogdana Szczygiela mám již dočteného, takže recenze se tu objeví co nevidět.

7 Keta Keta | Web | 24. září 2011 v 9:31 | Reagovat

Mě ta liško-šelma vůbec nepřipadá sympatická xD V první části bych to ještě vzala, ale v té druhé už podle mě strkala nos do věcí, do kterých jí nic není xD Pochybuji, že chytrost a schopnost podvádět mají hodně společného :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
úvodní citát © Hana Říhová | design a ikona stránky © Sinai | předělovače © Skříteček2

_