Září 2010

Ntararago

26. září 2010 v 20:05 | Lai |  Fauna Afriky

Ntararago

Názvy skvrnitých lvů se liší v závislosti na dané oblasti: Uganda - ntararago, Rwanda - ikimizi nebo Etiopie - abasambo, jde tedy pouze o regionální názvy a jednotné pojmenování neexistuje.

Tyto ojedinělé exempláře skvrnitých lvů mají při určitém lomu světla své skvrny poměrně dobře viditelné, někdy přímo vynikají nad barvu podkladu. Že se jedná o podvod je tak značně nepravděpodobné: skvrnití lvi byli v minulosti hojně pozorováni a několikrát se je dokonce podařilo zastřelit - jejich kůže je velice vzácná a platí za cennou loveckou trofej. Přesto se na poli vědy uznání nedočkali.

Kde se tedy skrvnití lvi vzali? Většina čerstvě narozených lvíčat se rodí s tmavými skvrnami na kůži, které jim pomáhají splynout se svým okolím. Skvrny se postupem času z jejich srsti vytrácí, až úplně zmizí (cca kolem pátého roku života). Může se tedy u těchto lvů jednat o výjímku, kdy skvrny přetrvávají až do dospělosti? A nebo jde o zcela jiný druh či genetický odštěp nějakého z již známých druhů? Další z teorií hovoří dokonce o somatické mozaice, tedy anomálii, která u některých šelem postihuje části těla, kde se vytvoří barvná skvrna. Ta ale obyčejně bývá pouze jediná, zato plošně rozsáhlá, tedy pravý opak "levhartovitě" tečkovaných lvů.
Nabízí se však ještě jedno řešení - zvíře může být hybrydem (křížencem) mezi lvicí a levhartem, tzv. leoponem (kříženec mezi lvem a levharticí se nazývá liopard). Tato zvířata se již podařilo odchovat v zajetí, v přírodě by k něčemu podobnému mohlo dojít jen v nepatrném procentu případů, kdy lvice nenajde partnera vlastního druhu. Přesto již byl podobný incident pozorován a africké legendy tyto křížence popisují. Snad nemusím podotýkat, že takový hybrid by byl naprostou vzácností a ani zdaleka by nemohl vysvětlit četné pozorování skvrnitých lvů.

alt text
Lev konžský v ústecké zoo má kolem prvního roku stále ještě mláděcí skvrnky (zdroj)

Existují taktéž částečně skvrnití lvi, jejichž skvrny přetrvávají pouze na nohách, hlavě a břiše.

Damasia & Marozi

Marozi se podle citovaných zdrojů od lva (panthera leo) liší minimální velikostí, téměř žádnou hřívou a především skvrnitou srstí. Navíc existuje velký rozdíl mezi sociálním chováním obou šelem, neboť se marozi - narozdíl od lva, který je jedinou kočkovitou šelmou, jež žije ve smečkách - zdržuje pouze v párech. Tito lvi, či vzhledem k nepatrnému vzrůstu spíše "lvíčci", se vyskytují v pásmu nadmořské výšky od 3000 až 3500 metrů. Podle některých vědců se jedná o poddruh běžného lva, jediným materiálním důkazem jeho existence je však několik kůží a podivuhodně malých lebek, které patří dospělým exemplářům. V běžného encyklopedii tak maroziho zjevně nenajdeme.

Titulem damasia je oproti tomu označována šelma, kterou se podařilo skolit v oblasti téhož pohoří. Vzezření šelmy lovce mátlo, protože podle něj byla daleko větší nežli levhart (panthera pardus), ačkoliv měla skvrnitou srst, vypadala tedy jako lev v levhartí kůži. Při bližším průzkumu však vyšlo na jevo, že srst má tmavohnědý nádech, ani o jedno z těchto zvířat se tak jednat nemohlo. Záhadu se podařilo poodkrýt až když lovec ukázal kůži domorodcům, kteří zvíře indentifikovali jako "damasia", tedy zvířete, které je levhartu příbuzensky na míle vzdálené.


http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/img/marozi02.jpg
Kůže marozi (zdroj fotografie)

Je možné, že obě šelmy mají tutéž společnou identitu a liší se pouze regionální názvy.

Možným vysvětlením obou případů je mezidruhový kříženec, který může mít jak geny lva, tak leoparda, což by vysvětlovalo také řídkou lví hřívu u samců, menší (levhartí) velikost a také skvrnky. Tito hybridi sice bývají ve většině případů sterilní, což ovšem neplatí plošně pro všechny případy, ačkoliv je taková anomálie vzácná. Je tedy možné, že jedni z mála plodných jedinců poližili základy zcela nové populace, z které se zrodil svébytný poddruh? Dostatek plodných zvířat je však podmíněn vysokými početními stavy těchto hybridů vůbec - a jak již bylo uvedeno, spojení dvou rozdílných druhů je velice vzácné a může k němu dojít pouze v případě, že jedincec nenalezne druha stejného pohlaví. To by však v odlehlých, nehostinných místech těchto hor nebylo s podivem...

(Foto: zdroj)

Zdroj základních informací, kde si můžete prohlédnout další fotografie: zde

(Článek převzat z webu hl. admina Cryptozoology)

Černí lvi

24. září 2010 v 17:08 | Lai |  Fauna Afriky
První pozorování je datováno do 19. století, kdy anglický archeolog sir Henry Layard v Africe údajně spatřil "hodně tmavohnědého, místy až čeného" lva perského. Zkoumání případu však vylučuje fakt, že perští lvi jsou v současné době již vyhubeni (r. 1930), ovšem ani tehdy se jejich populace ve zmíněné oblasti nenacházela. Logicky se tedy nabízí řešení, že Layard nespatřil lva perského, nýbrž jiný druh, s největší pravděpodobností va berberského - v současnosti již také vyhubeného. Poslední jedinci, kteří přežívají v zoologických zahradách, mají srst pískovou, žlutu hnědou. Patrně jsou všichni geneticky spřízněni a jejich krev je nařezena silnou příměsí jiných druhů, se kterými bývají kříženi. Že se kdysi vyskytoval fenomén v podobě černé variace tak není nemožné.

http://www.bluelion.org/images/blklion.jpg
(Zdroj: zde)

Další pozorování hovoří o černých, čokoládově hnědých nebo dokonce červenohnědých lvech. V posledním případě se může jednat rufinismus, tedy poruchu pigmentace, která se projevuje výraznou převahou rudého pigmentu. Na začátku 20. století byl v Íránu zastřelen lev, u kterého byl rufinismus prokázán, jinak jsou tyto případy ale nesmírně vzácné. Z Íránu přichází také další svědectví o "tmavohnědém, téměř černém" lvu, zatím co v oblasti africké delty Okavango, která protéká hned třemi státy; Nambií, Angolou a Botswanou, je hlášeno pozování černých či tmavohnědých lvic, které se zdržují nejčastěji v rodinných smečkách. Fakt, že jsou lvice geneticky příbuzné, podporuje teorii o dědičnosti černého genu. Stejně jako u černého tygra se tedy může jednat o recesivní gen, který obvykle vzniká u potomků příbuzných zvířat a způsobuje bílou barvu srsti lvů a tygrů (viz článek černý tygr), nositel tohoto genu však vzácně může na svět přivést mládě černé (viz článek černající tygr).
Existuje ovšem možnost, že se nejednalo přímo černé lvy, ale jejich siluety, které se při špatném osvětlení jevily jako tmavá srst. Obraz také mohlo zkreslit pozování proti slunci.
(foto: zde)

Okolo roku 1975 se v glasgowské zoologické zahradě (Skotsko) narodila mládě částečně černého lva, kterému se táhla černá skvrna od pravé přední tlapy před plece. Podle některých zoologů se jednalo pouze tzv. samatickou mozaiku, tedy genetický fenomén, který způsobuje tmavnutí některých částí těla, jež se vyskytuje u různých kočkovitých šelem - lvy nevyjímaje. Jeho předky jsou lvi z manchesterské ZOO Belle Vue (Anglie), jedinec byl však bohužel neplodný a tak nemohl na svět přivést vlastní potomky. Když roku 1997 uhynul, mělo dojít k testování na místní veterinární škole, krevní vzorky se však nepodařilo odebrat. Pro svět vědy tak černí lvi zůstávají záhadou...

(Článek je převzat z blogu hl. admina Cryptozoology)

Afrikánština - výslovnost

20. září 2010 v 17:56 | Lai |  Jiná kultura

Výslovnost - základy


Afrikánština: jazyk, který vznikl na základech holandštiny. Některé její prvky jsou přejaty z koloniální éry v zemích, které spadaly pod nadvládu Holandska (např. JAR, kde je nyní úředním jazykem) a smísily se s místním jazykem.
Proto je afrikánština řazena do skupiny s názvem "Pidgin" - tedy řečí, v kterých se v hojné míře setkávají základové prvky alespoň dvou jazyků. Do této skupiny mimo jiné řadíme i Pidgin English, kterou se hovoří v Nigérii.
Tzv. "Pidgintské jazyky" však nejsou považovány za jazyky v přesném smyslu slova.

Základní výslovnost afrikánštiny,
která se liší s českou výslovností:

aa - á : Maastricht (:mástricht:)
e - v : v nepřízvučných slabikách se vysouvá : Meppel (:mepl:)
ei - ei : Eindhoven (:ejndhófn:)
g - ch : Gent (:chent:)
ij - ej : Nijmegen (:nejméchn:)
oe - u : Windhoek (:windhuk:)
u - y : Utrecht (:ytrecht:)
v - f : Vlissingen (:flisinchn:)
w - v : Zwolle (:zvole:)

(obdobná pravidla platí taktéž pro vlámštinu)

Zdroj výslovnosti: Atlas světa - kartografie n.p. Praha


Jak se nenechat okrást na africkém trhu

16. září 2010 v 19:01 | Lai |  Ostatní
Úvodem zmíním krátkou citaci z knihy "Můj klukovský sen" od Borise Mišáka, která je přímo učebnicovým případem zdejší pouliční kriminality:
"Byli jsme na toto zařízení, které je vlastně trhem, upozorněni s tím, že si ho nemáme nechat ujít. Na nebezpečí jsme však upozorněni nebyli. (...) Obklopen davem černochů Mirek ucítil vzadu na svém batohu nějaké popotáhnutí. Rychle se otočil a nějaký černoch stojící těsně za ním prchá do davu a dav se uzavírá. Mirek má proříznutý ruksaček, ale černý zloděj nestačil dokončit dílo a vzít fotoaparát. Vše dobře dopadlo." 

Afrika je kontinent s největší koncentrací zločinu. Jak se tedy nenechat okrást?
Stoprocentně úspěšná metoda je pouhou fámou, zbožným přáním. Vždy budou existovat vedlejší "ale". Přesto jsem na základě tipů a rad jak z oficiálních zdrojů, tak i z cestopisů, sestavila přibližná pravidla prevence.

1.: Hlavním, zlatým pravidlem je se pokud možno vyhýbat největším davům a masám lidí.
2.: Nenosit zavazadla, pokud je to však nezbytné, rovnou se rozlučte s batohy.
3.: Správné zavazadlo by mělo být malé, se zapínáním na zip a rozhodně bychom neměli vkládat cenné předměty do síťových kapes. Je 99,99% pravděpodobnost, že o ně přijdeme.
4.: Čím těžší přístup do zavazadla, tím lépe pro Vás. Zavazadlo musíte mít tak, aby jste na něj viděli, nejlépe se ho po celou dobu přímo dotýkali.
5.: V žádném případě s sebou na africký trh nenoste větší částky peněz. Než by jste se stihli dostat k suvenýrům, Vaše peněženka by stejně zela prázdnotou. Peníze si rozdělte na několik částí a rozmístěte po různých částech zapnuté peněženky, pokud možno co nejhlouběji.
6.: Stejně tak se vyhněte nošení cenných dokladů (více nežli občanský, pojišťovací a očkovací průkaz si s sebou do Afriky podle zákona ani brát nemusíte). Pokud nemáte jinou možnost, stejně jako peníze je rozmístěte co nejdále od sebe, ale do peněženky je vůbec nevkládejte. Ideální je například náprsní kapsa košile. PIN kód si zapamatujte zpaměti.
7.: Při vybírání peněz z bankomatu (což je samo o sobě riskantní až až) stůjte po celou dobu zády k davu. Peníze si nejprve uschovejte, teprve potom se k němu otočte čelem.
8.: Za žádných okolností se nepohybujte se po afrických ulicích sami. Muži po skupinkách o třech a více členech, ženy ani za doprovodu jiných žen.
9.: Nejnebezpečnějšími místy jsou trhy, hromadné dopravní prostředky a frekventované ulice. Nejnebezpečnější doba neexistuje, neboť v Africe se nikdy život nezastavuje a neustále je v plném proudu. Vyhněte se ale nočním hodinám a poledni.
10.: Nikdy s sebou nenoste víc, než potřebujete.

Foto: Doug Brooks


Projekt Klubu-Afrika

13. září 2010 v 21:05 | Lai |  Klub
Vážení členové,
jednou to zkrátka přijít muselo. Nastává chvilka té nudné, nervy-drásající administrativy, kde si konečně dopodrobna vysvětlíme, co a jak dále.

Prvořadě bych chtěla zmínit bod, kterého jste si jistě všimli v nadpisu - společný projekt našich členů. S odvoláním na Pravidla, která si každý z vás určitě přečetl, dodávám, že povinností každého člena je podílet se alespoň na základních klubových aktivitách.

Na návrh jisté osoby (můžete být klidní, já to opravdu nejsem) přicházím s nápadem, který se mě osobně zdá naprosto geniální; zcela dobrovolným, společným referátem.

Ona nejmenovaná osoba z řad našich čtenářů mi totiž předložila nápad v následujícím znění:
a) členové, rozdělení po skupinách, budou mít za úkol shromáždit vlajky států z jednotlivých sekcí (Východní / Západní / Jižní / Severní / Střední Afrika).
b) k obrazové dokumentaci dle možností doplnit příslušné informace o vzniku, symbolice a významu dané vlajky. To samozřejmě není úkol nikterak jednoduchý, proto nevyžaduji informace, které jsou jen těžce přístupné, ale myslím, že není nad síly nikoho z nás nastudovat pár řádek v encyklopedii...

Pravidla:

- účast je dobrovolná a není podmíněna členstvím v klubu - zapojit se mohou i čtenáři a ostatní návštěvníci stránky
- články musí pocházet o Vás a ostatních členů Vaší skupiny - povoleny jsou krátké citace (limit cca 200 slov) s uvdením poukazu na původní zdroj
- zpracovat můžete jakoukoliv z níže uvedených sekcí ve skupině či jako jednotlivci
- přihlášení je závazné, ale do 2. dnů můžete svou účast odvolat
- případné nápady, připomínky a dotazy piště do komentářů, kam přísluší také přihláška


Sekce států:

Jižní Afrika

Severní Afrika

Střední Afrika

Východní Afrika

Západní Afrika


U členů stačí do přihlášky uvést pouze jméno a vybranou sekci. Ostatní uvádí také kontaktní adresu.

Toť je k projektu vše, můžeme tedy překročit k další záležitosti. Týká se chystané změny hesla, ke které dochází z důvodu technických potíží. Jelikož mám sama momentálně potíže s e-mailem, až ke změně dojde, dám Vám vědět.

Pro dnešek je to z klubových záležitostí vše. Pokud jste dočetli až sem, děkuji.
Hlavní admin; Lai

Projekty na pomoc Africe

9. září 2010 v 16:19 | Lai |  Afrika
(seznam je stále aktualizován - jeho obdobu najdete též v menu)


- Petice proti výstavbě dálnice, která má vést přes národní park Serengeti.




"POSTAVME ŠKOLU V AFRICE!":

- Sbírka, jejím cílem je podpořit rozvoj afrického školství a zvýšit vzdělanost zemí Třetího světa; tentokrát se zaměřením na Etiopii.

(Pozn. aut.: pro bližší představu doporučuji přečíst knihy Byla jsem otrokyní a FATIMA.)

Případné příspěvky můžete zaslat na toto bankovní konto: 222 444 555 / 0300 nebo SMS ve tvaru "DMS rok Afrika" na tel. číslo 87777 (cena: 30,-KČ, na projekt připadá 27,-KČ).
(Trvalé poskytování příspěvku)


DMS

"POMÁHÁME GORILÁM"     

- Nová finanční sbírka, kterou organizuje ZOO Praha. Má za úkol shromáždit co nejvíce prostředků, ze kterých uhradí moderní vybavení strážců národních parků. I tam totiž nezřídka kdy podnikají své výpravy pytláci, a to s jediným cílem: usmrtit co nejvíce goril, pramenů africké turistiky.

"Přispějte na ochranu ohrožených druhů živočichů v jejich domovině." 
(citace: ZOO Praha)

Případné příspěvky je možno zaslat na toto bankovní konto: 43 - 680 466 0247 / 0100

(JIŽ NENÍ AKTUÁLNÍ)

Pomáháme gorilám

Příběhy loveckých fotografií

4. září 2010 v 20:52 | Keta |  Literatura

Příběhy loveckých fotografií

Autor knihy: Vladimír Paulišta
Nakladatelství: LÍPA
Žánr: Dokumentární

Kniha Příběhy loveckých fotografií je ve skutečnosti soupisem krátkých povídek, příhod lovců, a nezapadá přímočaře do Afriky. Což ovšem neznamená, že by neměla s Afrikou vůbec nic společného. A to z důvodu, že lovci loví i africká zvířata...
Kniha je psána velmi čtivě a občas až humorně. Najdete v ní samozřejmě také zmiňované fotografie, často s trefným komentářem.
Sice nejsem příznivcem lovu zvířat, ale i přesto se mi tato kniha moc líbí.

http://www.baterie-mobil.cz/files/pribehy_lov_fotografii.jpg

Pobřeží slonoviny

4. září 2010 v 14:00 | Lai |  Státy
(ČLÁNKY NEJSOU PŘEVZATY Z WIKIPEDIE!)

Pobřeží slonoviny

Základní údaje:

Název: Pobřeží slonoviny, Côte d'Ivoire
Hlavní město: Yamoussoukro a Abidžan 
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Laurent Gbagbo
Poloha: pobřežní stát Guniejského zálivu
Rozloha: 322 460 km²
Hlavní průmysl: těžební i zpracovatelský
Zemědělství: vývozní suroviny: kokao, káva, palmový olej, kasáva, banány aj.
Hospodářská vyspělost: v zemědělství se angažuje nadpoloviční část obyvatelstva, jeden z hospodářsky nejvyspělejších státu Afriky
Zajímavost: V zemi platí přísný zákaz překladu původního francouzského názvu z koloniálních dob.

Podrobnosti:

Dříve byl stát znám svou bezproblémovou politikou a snášenlivostí mezi obyvatelem (jednotlivými etnickými skupinami (Muslimové / Křesťané), domorodými kmeny a civilním obyvatelstvem, přistěhovalci a původními obyvateli) a patřil mezi největší hospodářské giganty Východní Afriky. Se svou produkcí hospodářských plodin předčil většinu ostatních států, výnosný byl především vývoz kávy a kakaa.
Pobřeží slonoviny je v současnosti zmítáno krutou občanskou válkou, v kterou vyústil ekonomický propad státu a radikální nárůst jeho dluhů. Jeho tvář je značně pošramocena vlivy civilizace.

Vlajka:

Soubor:Flag of Cote d'Ivoire.svg
(Zdroj obrázku: Wikipedia.org)
úvodní citát © Hana Říhová | design a ikona stránky © Sinai | předělovače © Skříteček2

_